close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Čtyři překážky k cíli, aneb jak se musicserveru moc nezamlouvá The Resistance

19. září 2009 v 8:37 | Verdy |  Muse - články

Tři roky po "Black Holes And Relevations" a šest let po "Absolution" vydávají britští novátoři třetí desku do party. Třetí odvážnou nahrávku, která má sice jednu obrovskou slabinu, avšak spoustu neotřelých nápadů a experimentálních prvků. Muse na "The Resistance" znějí zase trochu jinak.

Resistance no.1


Vykrádání sebe sama. Je však třeba podotknout, že vkusné vykrádání sebe sama. "Uprising" je dobrým pokračováním "Supermassive Black Hole", kytarové riffy se liší místy jen málo od svých starších bratříčků, ale přesně tohle u Muse potřebujete. Dobře čitelnou kytaru, bicí vygradované na nejvyšší úroveň a uřvaného Bellamyho k tomu. Palec nahoru.
Resistance no.2
Moc Queen. Stylizace do Freddieho už tady byla mnohokrát, Brandon Flowers z The Killers to předváděl spíše na pódiu a všechny to štvalo, Matthew Bellamy to střelil přímo do hlasového projevu. Nebo vám to v "The Resistance" a "United States Of Eurasia (+Collateral Damage)" nepřjde? Inspirace Mercurym není na škodu, ale tady to vyloženě škodí. Ksakru proč? Vždyť Muse jsou originální sami o sobě, tak proč takhle krást někde jinde. Navíc tak evidentně. V "Eurasii" to vypadá, jako by Freddie vstal z hrobu a refrény zazpíval místo Matta. Palec dolů.
Resistance no.3
Moc všeho dohromady. Inspirace snad celým světem rockové hudby, která měnila dějiny. Ale proč ne? Pokud to není tak markantní, jako v případě Queen a není na tom postavená celá skladba, tak je to jen a jen dobře. Stadiónové vokály, kytara Bellamyho střílející smrtelné pecky do vašich uší, to vše u Muse vždy bylo a je to tady znovu, okořeněné pálivým chilli jejich vzorů. Palec nahoru.
Resistance no.4
Symfonie, kterou tolik proklamovali dopředu. Pak se sice smrskla do třinácti závěrečných minut, ale ty jsou jako balzám na duši. Právě tenhle do tří částí rozdělený opus vás donutí pouštět si desku znovu a znovu. A postupem času se vám zavrtají Muse znovu hluboko pod kůži. I přes prvotní naštvání si řeknete, že na "The Resistance" něco je. Není to tak skvělé jako "Black Holes And Revelations", už vůbec to nedosahuje kvalit "Absolution", ale je to deska, bez které se neobejdete. Palec nahoru.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kikuška Kikuška | Web | 29. září 2009 v 15:19 | Reagovat

Mě se náhodou to jejich nové CD moc líbí...jsou to prostě MUSE, tak o co jim jde...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
http://7.media.tumblr.com/mudOvWDeooqlw9hybNB3muwHo1_400.gif